Padesátá léta v Československu byla dobou děsivého komunistického teroru, který znejistil mezilidské vztahy. Mnohdy nebylo vůbec jasné, komu lze a komu nelze věřit. Tuto chorobnou atmosféru jedinečným způsobem zachytila Zdena Salivarová ve svém románu Honzlová. Začala jej psát v Praze, dokončila až po své emigraci v Torontu (1. vydání vyšlo v roce 1972). Krátký časový úsek jednoho léta v sobě koncentruje směšně tragický příběh, okořeněný bizarními vzpomínkami a syrovou mluvou. Kniha je autentická, protože autorka si reálie nevymýšlí, ale přetavuje osobní zkušenosti, danou historickou epochu popisuje sugestivně a živě. Jde o literaturu, která patří do knihovny všech, kdo chtějí poznat naši historii a dotknout se mentality zlomeného času. Kniha patří k tomu nejlepšímu, co v české literatuře druhé poloviny 20. století bylo napsáno.